Jan Machálek - Fragmenty

Práce Jana Machálka se dlouhodobě pohybuje na pomezí grafiky, fotografie a kreativního psaní. Vytváří osobité vizuální záznamy, které často propojují městský prostor s autorskou citlivostí a reflexí. Výstava Fragmenty představuje soubor grafických sérií, které vznikly jako netradiční mapy cest – záznamy prasklin, olupů a jiných drobných struktur podél městských tras.

V těchto fragmentech autor hledá obrazové světy, které připomínají skutečné mapy – ale vedou spíše dovnitř, k vnímání detailu, času a prostoru. Jeho práce oscilují mezi dokumentem a subjektivní kresbou, mezi záznamem reality a osobní výpovědí. Grafika je v Machálkově tvorbě stěžejním prostředkem – proměnlivým, vrstveným a otevřeným dalším interpretacím. Výstava je zároveň pokračováním autorova zájmu o propojení výtvarného umění a psaného slova, a volně navazuje na jeho bakalářskou práci realizovanou na Fakultě umění a architektury TUL

Výstava je rozdělena do tří částí, z nichž každá nabízí unikátní pohled, kterým lze na Papírové Náměstí nahlížet. Vzniká tak příležitost se na prostor kolem sebe podívat jiným pohledem a o něco víc se s ním propojit a sblížit. První, venkovní, část nám nabízí pohled na náměstí v odraze zrcadlové fólie, která při letmém pohledu či procházení kolem vytváří dojem průchodu kamsi do zrcadlového světa. Plocha si hraje i s prvkem periferního vidění, díky kterému může plocha upoutat pozornost i řidiče projíždějícího auta.

Vnitřní prostor je věnován fragmentům místa, které se dají najít na každém rohu. Tyto fragmenty byly zaneseny do podoby grafik, které vytvářejí sérii map a souostroví, jež nám opět s trochou představivosti odhalují světy, které se i v něčem tak běžném, jako je prasklina dají najít.

V poslední části je pak reliéf, který stejně, jako zbytek výstavy odkazuje k místu a v tomto případě se jedná o trojrozměrné zachycení vodní plochy (kaluže), která na nerovném povrchu náměstí po dešti vznikla. U tohoto reliéfu je důležité, že divákovi poodhaluje, co se skrývá pod vodní hladinou.
Dohromady tak výstava představuje tři způsoby, jakými lze pracovat s možnostmi.