Když tvořím, snažím se vyhranit si ostrov zpomalení, koncentrace a ticha, kde se práce se světlem může stát prostředkem introspektivního zkoumání. Vjem se může oddělit od objektu i významu a jako pozorovatel se můžu zaměřit na čistou zkušenost, v níž si uvědomuji rozhraní fyzikální reality a světa vědomí. Nejde mi o únik z reality, ale o dočasný návrat k jejím elementárním rovinám. Často se ocitám na pomezí mezi intuitivní senzorickou hrou a výzkumem vnímání. Zaujalo mě, jak zvláštním způsobem mohou lentikulární čočky rozložit obraz linie a znovu ho složit v iluzi tělesa.